Vyprávění o zajímavém osudu Františka Filipa, rodáka z Jamného nad Orlicí, žáka Jedličkova ústavu, který se narodil bez rukou a přece se dokázal v životě prosadit. František Filip, řečený Bezruký Frantík (1904-1957) se narodil v chudé rodině v Jamné nad Orlicí jako tělesně postižený a zásadní vliv na jeho další osud měl jeho učitel na obecné škole, který v něm rozvíjel a podporoval snahu po vzdělání i neobyčejnou šikovnost. Další osudovou událostí byl Františkův pobyt v Jedličkově a posléze v Bakulově ústavu, kde pobýval v letech 1913-1927, kdy se osamostatnil, naučil se řídit auto, začal psát nejen do novin, ale i knihu o svém životě a nakonec před válkou úspěšně podnikal. Dvakrát se oženil a stal se otcem dvou dětí. Jeho osobní příklad měl značný vliv na tehdejší život tělesně postižených, pro které založil časopis Náš Boj. Kniha je doplněna chronologií a poznámkami o činnosti jak Jedličkova, tak později i Bakulova ústavu pro tělesně postižené.